Pro houslisty

Dostala jsem už celý housle a moje paní učitelka si řekla, že potřebuji motivaci a tak mi půjčila svoje vlastní první housle. Hráli krásně. Pokud chodíš do ZUŠky určitě víš jak zní zuškový housle... Na ty housle jsem byla hrozně hrdá a hrozně opatrná. Potom jsem snima omylem praštila o dveře a naprosto se rozladili. Byla jsem zoufalá, protože byli prázdniny a nebyl tu nikdo kdo by mi je naladil. Naštěstí mamka znala jednoho vystudovaného virtuosa a tak mu dala housle na naladění. A z nějakého důvodu mi půjčil i svoje housle. Zkusila jsem si na ně zahrát a... nikdy jsem neslyšela že bych tak krásně hrála.

Byl rozdíl v typu houslích. Do té chvíle jsem měla francouzský styl houslí. To spočívá v tom že má kobylku vyšší a v místech kde je struna E je vyvýšená. Ten virtuos mi půjčil ruský styl houslí což je pravý opak francouzského stylu. Ruský styl má nízkou kobylku a vyvýšený místo je u struny G. Člověk má pak volnější ruku a nemusí dávat tak nahoru loket.

Zkuste svým pedagogům navrhnout zkusit ten druhý styl. Možná že vám to půjde líp. A nebo nejsou housle vaším nástrojem. Možná je to jen vaše brána do světa hudby. A nebo zkuste jiný koníček.

To je ode mě vše doufám že vám to pomůžeme.

Do komentů mi napište co chcete

Zatím ahoj

Lola